neděle 15. dubna 2018

Nejdelší víkend

1700 hudebníků na jednom místě. V New Orleans. Teda na několika různých pódiích, ale i tak. Kde jinde na světě tohle člověk zažije? Jaro je tu v plném proudu a i když většinou už v tuhle dobu bývá venku vedro k nesnesení, letos je vše jinak. Chladný vzduch z rána, od Mississippi příjemný vánek. French Quarter Fest je festival, na který se těším každý rok nejvíc. Příjemná atmosféra v centru města, miliony lidí s kempovacími židlemi (ostatně ty jsou tady v New Orleans vzhledem k počtu festivalů nutností) a pivem v ruce a ze všech stran hudba.

Preservation Hall All-Stars zahájili festival na stagi přímo na Jackson Square a zatímco já běhala za roční Adou sem a tam a do toho s ní v minichvilkách klidu poslouchala, tančila a hlavně upřeně sledovala neuvěřitelnou lehkost hraní všech těch skvělých muzikantů, celé náměstí si užívalo to teplé čtvrteční odpoledne. Protože tenhle víkend začíná ve čtvrtek!

Festival letos slaví 35. ročník. Vznikl v době, kdy se French Quarter vylidnila kvůli rozsáhlé rekonstrukci před Světovou výstavou v roce 1984. Aby do centra znovu nalákali turisty a místní, založili malý festival. Teď o 35 let později, o stovky tisíc diváků více se zahajovalo i za přítomnosti kněze. Nic zvláštního na katolickém jihu - pan farář se pomodlil hlavně za dobré počasí. Že modlitby nestačily, bylo všem už v pátek večer jasné. V sobotu celý den bouřilo a tak se nehrálo.

Ta neworleanská pohoda, to je něco, čeho se člověk nikdy nenabaží. Jak říkám, kempovací židle na zádech, drink, dobré jídlo a všichni jsou spokojení. Ať sedí na břehu řeky nebo jezera, nebo se uvelebí uprostřed parku. Je to jedno. Hlavní je - na pár hodin nebo klidně na celý den vypnout. Nesnažit se rychle dovařit oběd, uklidit zahradu nebo dodělat resty v práci. V New Orleans je vždy čas na zábavu. I proto se mu přezdívá Big Easy. Velká pohoda. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Instagram