středa 21. října 2020

PODCAST #4: Novináři Markéta a Martin Boubínovi po letech v cizině doma. "Nikam nejedu, už jsem se nalítal dost," vtípkuje Martin.

Markéta a Martin Boubínovi jsou novináři. Pokud o někom platí, že jsou Doma různě po světě, tak je to jejich rodina. Martin je kameraman České televize, kde jsme spolu pracovali, jeho ženu Markétu, jsem poprvé potkala až v New Orleans, při jejich cestě na jih. Za 4 roky v Americe toho projeli asi tak 4x víc než já za 10. Markéta mnoho let pracovala v zahraniční redakci TV NOVA a teď je reportérkou DENÍKU N. Audio spustíte tady.

 

Rodinka na cestě západní Evropou letos v létě



Zažili jsme spolu v New Orleans výstrahu před tornádem, když nás jako správné Čechy od prohlídky města neodradila předpověď počasí. Projeli jsme spolu všemožné jižanské plantáže a během přejezdů v autě pouštěli dětem audioknihu O zvědavém štěňátku. Proseděli jsme několik večerů nad vínem a o rok později spolu s dětmi prolítli několik DC muzeí.

Markéta, Martin a jejich 2 děti strávili 4 roky v hlavním městě USA Washingtonu a nedávno se Martin vrátil z jeho další štace v Bruselu. Vypadá to, že po dlouhé době v cizině a poté, co si jejich děti osvojily ne jeden ale hned dva světové jazyky, budou nějakou dobu v Praze. Dnešní díl je o novinářské profesi, o rodině, cestování, o tom, jak děti mnohokrát určují naše cesty, ale třeba i o tom, jak vypadají tábory belgických skautů.

Díky za poslech, budu ráda, když napíšete, jak se vám dnešní díl líbil! 

Lajkujte, sdílejte a dejte odběr na vaší oblíbené podcastové aplikaci. Za dva týdny zase tady!

Podcast spustíte kliknutím na zelené kulaté tlačítko s šipkou play.





____________

Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Stačí kliknout sem.

Doma v Nola je taky na Instagramu. TADY.

 
Doma v Nola je nově také na podcastu. Najdete jej na všech podcastových aplikacích nebo klikněte sem.
úterý 6. října 2020

Podcast #3: Ze strahovských kolejí do NASA a Kalifornie: cesta za americkým snem Veroniky a Martina

Jako dneska si pamatuju na den, kdy mi přišla do našeho prvního neworleanského bytu poštou malá plastová karta s nápisem work permit. Když jsem několik měsíců byla v USA bez možnosti pracovat, nebylo to lehké období. Naštěstí, jste-li novinářem, můžete si alespoň psát a něco tvořit pro sebe. I když pro mě jako pro člověka silně společenského bylo vytržení z kolektivu a denního režimu velkou ránou. Jste-li imigrantem, pocítíte naplno, jak je váš osud v rukou úplně cizích lidí. A takzvané "papíry" jsou vším, co potřebujete ke štěstí. Audio spustíte tady.


Aktivní rodiče a dcery na jednom z výletů

 

Když jsem poprvé četla příběh Veroniky a jejího muže Martina, docela jsem se sklonila před tím, co všechno jako čeští imigranti v USA zvládli. Jsou jen jedněmi z mnoha, kteří zkrátka mají sen žít v Americe. Když se ale pár věcí na cestě za snem zvrtlo, nevzdali to. Naopak zatli zuby tak, že se jim podařilo prokousat se americkými imigračními zákony a poměrně rychle získali zelenou kartu.

 

Veronika Vaněčková a Martin Kroupa tvoří pár, který si šel za svým americkým snem a dnes po 8 letech života ve Spojených státech už můžeme říct, že jej i žije. Mají dvě děti, dům a práci v Kalifornii. Jsou nadosah - tedy v amerických vzdálenostech - oceánu i horám, které oba milují. Svou cestu popsali v knize Ze Strahova do NASA a stejně se jmenuje i Verčin blog.

 

Veronika je původně stavební inženýrka, která se ale své profesi v Americe nevěnuje, místo toho rozjela několik projektů na internetu. Do Států se dostali díky pracovní nabídce pro Martina, který je fyzik a 7 let pracoval v Houstonu pro NASA. Jaký dosah má práce fyzika pocházejícího z Ostravy na americký vesmírný program? Jak se cítil v místech, odkud se řídil program Apollo a jaké to je pracovat s astronauty?

NASA je jen jedním z témat dnešního podcastu: Veronika je aktivní podnikatelka a máma dobrodruh. Její fotky a videa z hor, lezení a dalších cest boří mýty o tom, že s malými dětmi se má jít maximálně na dětské hřiště. Videa najdete na youtube kanálu Filming Family. Jak jejich rodinné cesty zvládá a jaké má rady pro nás ostatní rodiče? 

Díky za poslech, budu ráda, když napíšete, jak se vám dnešní díl líbil! Najdete mě na Facebooku i Instagramu jako Doma v Nola. Lajkujte, sdílejte a dejte odběr na vaší oblíbené podcastové aplikaci.

 

 

 

----------
Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Stačí kliknout sem.

Doma v Nola je taky na Instagramu. TADY.
 
Doma v Nola je nově také na podcastu. Najdete jej na všech podcastových aplikacích nebo klikněte sem.

 

 

 

pátek 2. října 2020

3 chutě podzimu, ať jste v Americe nebo v Česku

Podzim - to jsou spadaná jablka, hrušky a švestky. Pokud jste z vesnice, tak taky víte, že je to neustálá práce. Stromy se plní a hlína pod nimi taky. Opakovaně sbíráte, přebíráte a zužitkováváte. Rozdáváte, sušíte, zavařujete, pečete, moštujete anebo pálíte, že? 
 
 
Hruškový francouzský Tart
 
 
Já holka z vesnice jsem. Vždycky jsem chtěla mít zahradu s ovocnými stromy, leč moje maminka asi následkem toho, že sbírala celé dětství, chtěla pravý opak. A tak naše zahrada byla vždy okrasná. Lehnout si pod jabloň nebo ořech, to u nás nebylo. U babiček ale jo. Tu chuť prvních kyselých jablek mám v puse dodnes. Stejně tak jako babiččiných sladkých hrušek, na které se koukáme z jejich kuchyně. Když hrušeň před pár lety chtěli pokácet, protože už neplodila tolik jako dřív, bylo to, jako by mi chtěli vzít kus mě samotné. Ale pořád stojí.

Takový hruškový kompot nebo hrušková povidla! V New Orleans máme na zahradě akorát tak citróny. Tady je na jabloně i hrušně horko, ale v obchodě se vždycky koupit dají. Tento hruškový zázrak vznikl strašně narychlo a mám k němu příběh.


HRUŠKOVÝ FRANCOUZSKÝ KOLÁČ

Když jsem chodila na gympl v Opavě, učil nás matematiku profesor Hamřík. Učitel, na jakého narazíte jednou za život. Který je kromě matematikem taky sběratelem studentských básní, které dával napsat za trest při pozdním příchodu, za špatně vypočítaný příklad či při jiných lumpárnách. Učitel, který i ve špatných dnech, chtěl předat hlavně pozitivní přístup k životu, naučit nás vyřadit ze slovníku slova jako "hrozně" nebo "strašně" dobré, protože je to nesmysl, který si protiřečí. A taky učitel, který má bylinkovou zahradu a tak trochu vidí do duší a těl lidí. Můžete tomu věřit nebo ne, ale nejen mně několikrát pomohl.

Před dvěma týdny jsem dávala ráno rozhovor pro Český rozhlas o situaci s hurikány na jihu Spojených států. Profesor Hamřík měl zřejmě zrovna puštěné rádio, pár dní nato se viděl s mou maminkou a od ní už putovala za oceán zpráva: "Juli, máš si koupit hrušky, udělat si kompot a pravidelně ho teď na podzim jíst, vzkazuje pan Hamřík." Nevím, co slyšel a co mu můj hlas napověděl o mém zdravotním stavu, ale hrušky jsem si hned druhý den koupila. Rozkaz zněl jasně. Mimo to, že je to ovoce plné vitamínů - obsahují vitamín C a draslík, jsou přírodním antioxidantem, se zkrátka rady profesora Hamříka v naší rodině neignorují. A co se nesnědlo čerstvé, skončilo v tomto podzimním francouzském koláči, který jsem našla v mé milované knize receptů slavné pařížské pekárny Poilane. Jejich originál je s jablky a v angličtině je tady.

Kniha receptů pařížské pekárny Poilane
 
 
A jak říkám, není nic jednoduššího. Stačí mít listové těsto, které teda já zatím nemám odvahu dělat domácí, ale kupuju francouzské máslové v obchodě Trader Joe's. Srandovní je, jak jsem se o něm dozvěděla. Máme tady facebookovou skupinu Češky a Slovenky v USA, radíme se tam, ptáme se, kde co sehnat nebo jak řešit různé prekérky. A tip na listové těsto jsem dostala tam. Zmíněný obchod jej totiž nabízí vždy jen na podzim v limitované edici, takže Češky po celých Spojených státech v období září-listopad hromadně vykupují zásoby tak, aby vydrželo na celý příští rok. Tak štrůdlu a šátečků není nikdy dost, že?
 
Tak tedy: jedno listové těsto rozválené do čtverce, 4 hrušky nakrájené na malé kousky a podušené na lžíci másla, já dala 2 lžíce fíkového sirupu, ale může být i cukr nebo med a malou lžičku skořice. Hrušky jsem dala na těsto asi 2 centrimetry od okrajů a improvizovaně přehla všechny strany. Pekla jsem asi 25 minut na 180 stupňů (350 F). 
Můj koláč před vložením do trouby

----------------

 

AMERICKÝ DÝŇOVÝ CHEESECAKE 

O tom, jak se pečení dýňového dortu stalo mou nejoblíbenější tradicí na Den díkůvzdání jsem psala v článku "Jak mít Díkůvzdání každý den". Nechápu, že už jsou to 2 roky! A že už to letos bude počtvrté, kdy si nakoupím 2 plechovky bio dýně (dobře přiznávám, že dýni jsem pro účely tohoto dortu pekla a loupala jen jednou) a další ingredience a do toho několikahodinového tvoření se pustím. Ta vůně nakonec! A pokud máte svou vlastní dýni na zahrádce, aspoň máte další recept do zálohy, když už vám poleze dýňová polívka i ušima!


na korpus:
3/4 hrnku drcených grahamových nebo medových sušenek 
1/2 hrnku nasekaných pekanových nebo vlašských ořechů
1/4 hrnku tmavého cukru
4 lžíce rozpuštěného másla

Vše rozmixovat a vložit do otevírací dortové formy. Upéct na 150 stupňů asi 15 min dozlatova.

na náplň:
1 a 1/2 hrnku rozmixované vychlazené dýně (předtím stačí nakrájenou upéct v troubě nebo uvařit)
3 velká vejce
1 a 1/2 lžičky skořice
půl lžičky sušeného zázvoru
půl lžičky sušeného mletého hřebíčku 
půl lžičky soli
1/2 hrnku třtinového cukru 
3 balení Philadelphia cream cheese v pokojové teplotě
půl hrnku cukru krupice
2 lžíce šlehačky
1 lžíce kukuřičného škrobu
1-2 lžíce Bourbonu

Vše smíchat a rozmixovat. Já dávám do Vitamixu, ale je možné použít ponorný mixér. Po vychladnutí upečeného korpusu vlijeme náplň do formy. Formu zespodu obalíme alobalem a vložíme do vodní lázně (používám běžný plech). Peče se 45 minut na 180 stupňů (350 F). Po upečení vypnout troubu, otevřít a ještě hodinu nechat uvnitř.

na polevu:
balení zakysané smetany
2 lžíce cukru
1-2 lžíce Bourbonu
pekanové nebo vlašské ořechy na ozdobu

Smetanu, cukr a Bourbon smíchat a po vychladnutí dortu jej ozdobit touto polevou. Ořechy nahoru.

Dýňový cheesecake peču každý rok na Díkůvzdání
----------------


ČESKÉ POVIDLOVÉ KOLÁČE
 
 A česká klasika nakonec. Švestky a mák anebo švestková povidla. Posypka nahoru, zakápnout troškou rumu. Tyhle čerstvé koláčky vždy zmizí rychlostí blesku, to asi nemusím úplně zdůrazňovat, že? Upéct české dobroty z amerických ingrediencí, není někdy úplně jednoduchá věc. Zjistit, jaká mouka se hodí na co, to je někdy detektivka s blbým koncem. Ale od toho tady máme jednu šikovnou Češku Kristýnu Koutnou, která si před lety založila blog Czech Cookbook.
Její blog a taky kuchařka je sice anglická (kuchařku má myslím i česky) a nejen že pomáhá desetitisícům Američanů s českými předky znovuobjevovat rodinné tradice a jídla, která si pamatují od babiček a prababiček, zachraňuje právě docela často i nás Češky a Čechy, kteří zápasíme s jinými mírami a nedostatkem tu perníkového koření, tu krupičky nebo máku. 
Mimochodem o českých koláčích v Americe jsme se bavily i s další kamarádkou Češkou v mém podcastu "Mám doma blonďaté Indiány s modrýma očima," říká Martina Fundaro z Dallasu.

Recept na české koláče najdete na anglicky psaném webu (a věřte, že se vás Američani na recept zeptají) Czech Cookbook tady.

Asi na 20 kusů koláčů budete potřebovat:

 1 a půl hrnku mléka

2 lžičky sušeného droždí

1/3 hrnku cukru

4 hrnky hladké mouky (v USA all purpose)

špetka soli, kůra z jednoho citrónu

1 kostku amerického másla (113 g)

na potření jedno vejce

na náplň švestková povidla a posypku dělám od oka z hladké mouky, cukru moučky a změklého másla

Pečeme na 180 stupňů (350 F) asi 20 minut.


Předem se přiznávám, že na kynutá těsta používám domácí pekárnu. Jede u nás každý týden. Takže vše naházím dovnitř, za hodinu mám hotové těsto, vyválím, vykrojím skleničkou kolečka, dnem další menší skleničky vytlačím důlek, naplním, posypu, kraje potřu vajíčkem, nechám ještě chvilinku kynout a šup do trouby. Jinak samozřejmě s kynutým těstem postupujte, jak jste sami zvyklí.

České povidlové koláče

 

 Tak co upečete tento víkend vy?


---------
Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Stačí kliknout sem.

Doma v Nola je taky na Instagramu. TADY.

 
Doma v Nola je nově také na podcastu. Najdete jej na všech podcastových aplikacích nebo klikněte sem.


Instagram