středa 27. března 2019

5 důvodů, proč vzít na cestu po Americe i děti

Amerika - zní lákavě, dobrodružně, nezávisle. Kdo by sem alespoň jednou za život nechtěl? Uvidět na vlastní oči newyorské mrakodrapy, rozlehlý a nekonečný Grand Canyon, projet se ve starých tramvajích v kopečcích San Franciska nebo se okoupat v oceánu na Miami Beach.


zdroj: Pixabay


Seznam by mohl být mnohem delší. Spojené státy mají na svém území 10 234 státních parků, 10 milionových měst a tisíce dalších zajímavých lokací. Často se ale setkávám s tím, že se za velkou louži nechce těm, kteří už mají děti. Daleký let, drahé letenky, velké vzdálenosti - to vše je moc velká komplikace. Amerika je ale zemí, kde se naopak cestuje velmi dobře a jednoduše. Stačí jen překonat ten oceán. A mají-li děti víc než tři roky, i samotná cesta letadlem je přece zážitek jako žádný jiný. Věk tří let uvádím jako spodní hranici, kdy to podle mé zkušenosti bývá nejlepší a kdy už si cestu užijí i děti. Ale i s miminky se dá cestovat pohodlně a má to další výhodu - do věku dvou let nemusí dítě platit plnou cenu letenky.

A teď těch 5 hlavních důvodů, proč se nebát a jak si Ameriku i s dětmi můžete skvěle užít:

1. Dětská muzea, zoologické zahrady, tématické parky, dobrodružně zaměřené parky nebo zahrady plné soch. Každé větší město má skvělá místa určená dětským výletníkům. V takovém dětském muzeu můžete strávit celý den (třeba když je nečekaně špatné počasí) a dozvíte se toho dost i o místě, které právě navštěvujete. Například u nás v New Orleansu si z velkých kostek můžete zkusit postavit typický neworleanský dům a naučit se celou zdejší architekturu, taky si můžete vyzkoušet řídit parník na Mississippi nebo zdejší tramvaj. Muzeum je tak nápadité, že i já bych sem nejraději chodila každý týden. Ale i obyčejná dětská hřiště jsou někde naprosto dokonalá. Prolézačky, hudební nástroje, kolotoče - vše, na co si děti vzpomenou. Můj osobní tip jsou tzv. Sculpture Gardens - zahrady plné soch. Bývají v blízkosti muzeí a jsou to oázy klidu, kde se člověk něco dozví a umělecká díla fascinují i ty nejmenší.



Dětské hřiště zrecyklovalo staré pneumatiky, Abita Springs, Louisiana 



Z pneumatik vytvořená houpačka


2. Na každém rohu je restaurace, kavárna, fast food, takže děti nikdy nezůstanou hladové. Jasně, snažíme se hamburgerům a hranolkám v běžné stravě vyhýbat. Ale pokud jedeme na road trip nebo jen na víkend na venkov, docela ráda využívám fastfoodové restaurace. S naší dvouletou přecejen návštěva restaurace pořád ještě není tak docela příjemná zkušenost (koncept sezení na židli v novém prostředí, kde je potřeba vše prozkoumat, zkrátka ještě nepochopila). A tak občas využijeme rychlého občerstvení. Je dobré vědět, že i v Americe existují takové restaurace, které nejsou zase tak nezdravé - seznam toho nejlepšího možného v rámci hřešení na cestách najdete tady.

3. Festivaly. Řekla bych, že každý měsíc se v Americe něco slaví. Je to tedy v první řadě vše hlavně komerce, ale na druhou stranu se ke každému svátku váží i hezké oslavy v rámci všelijakých komunit, kde se samozřejmě vždy myslí i na děti. Takže jsou-li zrovna Vánoce, užijete si bruslení na veřejných bruslištích (dokonce i na Jihu),  nebo fotografování s živou Elsou (pochopí obzvlášť maminky holčiček), jsou-li Velikonoce, mají všude tzv. Egg Hunts, tedy hony na vajíčka. Jsou to akce, které jsou většinou ve veřejných parcích nebo u škol a kostelů a vždy je jejich seznam možný najít na stránkách města. Stačí použít google. Zaručuji, že se děti budou bavit, vy s nimi, zažijete nové tradice v nové zemi a možná se i něčemu přiučíte. Kromě těch velkých celosvětově známých svátků ale taky doporučuji návštěvu jakéhokoliv menšinového festivalu - oslav čínského nového roku, italské festy, mexického Cinco de Mayo, amerického Dne nezávislosti. V New Orleansu samozřejmě nesmí chybět návštěva nějakého hudebního festivalu.




4. Pokud preferujete spíš cestování v přírodě, i tady je skvělá výhoda toho, máte-li s sebou děti. Díky všemožným vzdělávacím programům ve státních parcích se toho od místních rangerů dozvíte stejně nebo i víc, než z hodinového dokumentu BBC. Interaktivní procházky v parcích jsou skvělým vzdělávacím bodem zdejších výprav do přírody. Nejen, že většinou každý státní park má i návštěvnickou budovu se stálou výstavou, která popisuje faunu a flóru, ale místní rangeři mají vždy spoustu zajímavých aktivit a her, do kterých se můžou děti a jejich rodiče zapojit. V našem nedalekém bažinatém parku se tak třeba chodí v určitou dobu krmit raci a želvy a u toho průvodci dětem odpovídají na všemožné otázky.



Bažina v Jean Lafitte Park, Marrero, Louisiana

5. Díky dětem si můžete splnit vlastní dětská přání. Přiznat narovinu svému okolí, že byste chtěli vidět Mickeyho Mouse v životní velikosti, může být pro někoho problém. A tak pro ty, kteří se vždy chtěli podívat do království amerických animovaných pohádek - Disneylandu - můžou být vlastní děti parádní záminkou. Opět - je to vrchol americké komerce, co si budeme povídat, připravte se na to, že tam utratíte majlant, ale jako jednodenní výlet to myslím jako zážitek z jiného světa a poznání důležité součásti americké popkultury stojí za to. Pokud už máte děti větší, jinou možností splnění snu může být návštěva Legolandu anebo filmových studií v Los Angeles.

Vidět na vlastní oči kavárnu ze seriálu Friends má přece jen něco do sebe.

Tak co, přijedete? A kam vás to láká nejvíc?



Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Stačí kliknout sem.



❤️❤️❤️






čtvrtek 7. března 2019

Swing a jazz - zábava bez konce


Tak řekněme si to narovinu - nikde jinde na světě zřejmě není tolik jazzových klubů, tolik jazzmanů, tolik jazzových nahrávek. New Orleans je naprosto jedinečné místo. Pro jazzové nadšence ráj na zemi. Vystopovat rodný dům nejznámějšího rodáka Louise Armstronga už se sice nepovede, protože byl dávno srovnán se zemí, ale celou historii je možné prostudovat v Jazzovém muzeu. 




Ale mnohem lepší je si jazz zažít na vlastní kůži. Procházet se malými uličkami a poslouchat všechny ty nadšené hráče přímo před kostelem, obchodem, pod schody, u Mississippi. Jsou všude. A všichni stojí za to na pět minut se zastavit, poslechnout si píseň, dvě a hodin do přistavené nádoby pár drobáků.

Je ještě další možnost, jak si užít jazzovou atmosféru naplno. Já i ní už několik let uvažuji, ale ještě jsem zkrátka neměla rok vkuse, kdy bych se jí mohla věnovat. Swing. Tanec. Tanec ve skupině dam, které jsou oblečené v nádherných dobových kostýmech, dvakrát týdně se scházejí v tanečním studiu a alespoň na chvíli se přenesou do doby 20. a 30. let minulého století.

V New Orleansu se tato skupina jmenuje "The Chorus Girls", jsou to tedy holky, které v předválečných muzikálech tvořily tzv. křoví. Nedávno jsem se vydala na jejich fundraisingový odpolední mejdan a jen jsem litovala, že jsem se nemohla zdržet déle než hodinu. To je vám tak uvolněná, radostná a nezaměnitelná atmosféra!!!




V malém hotelu v centru New Orleansu jsem o nich natáčela reportáž pro Český rozhlas - pro pořad Zápisník zahraničních zpravodajů. Je to má oblíbená práce. Zachycovat zajímavosti mého města, talentované lidi, kteří nelení a vytvářejí něco pro svou komunitu, pro své přátele a ve výsledku pro sebe samotné. Reportáž je tady.

Když jsem požádala o rozhovor choreografku a "vedoucí" souboru Lauru Manning, mluvila o svých "holkách" úplně stejně. "Úžasné na swingovém tanci je ta čirá radost, která kolem vzniká. Je to tak přátelské a pozitivní prostředí spojené s velkou komunitou lidí, kteří se navštěvují po celém světě, učí se od sebe a tančí," říkala a měla málem slzy v očích. Je to drobná dáma, skvělá tanečnice, která vede workshopy swingového tance po celém světě, 10 let žila v Londýně a na Evropu nedá dopustit.




Tady je kousek z mé reportáže, pokud se k audio verzi nedostanete:

Laura tančí swing přes 20 let, vedla desítky tanečních workshopů po celém světě a když zakotvila na jihu Spojených států, věděla, že tady se její láska ke swingu dostává do jiné dimenze. "Tančit swing tady je fantastické. A to vše díky muzikantům. Jejich kvalita je neuvěřitelná, jsou to profesionálové, kteří hrají opravdově, lidsky, na nic si nehrají. Tady vše vintage, co se někomu může zdát v dnešní době zastaralé, přirozeně ožívá, a to vše díky hudbě."

Kapela má právě pauzu a já můžu obdivovat desítky dam v dobovém oblečení. Jedna má na sobě zlaté šaty střihu 20. let, jiná lehký kalhotový kostým s výraznou černou čelenkou, která má připomínat klobouk. Zkrátka večírek pro milovníky staré doby. Chorus girls poznávám podle stejnokrojů-nádherných černých mini šatů s límečky vyšívanými perlovými korálky. S jednou z nich se dávám do hovoru: "Tančím už 3 roky. Každý rok nacvičujeme 3 různé choreografie na 3 různé písně. Vždy máme i nový kostým," vysvětluje malá bruneta s jak jinak než rudými rty, Kerry M. Za týden ji a dalších 7 desítek tanečnic čeká první karnevalový průvod, kde skupina předvede vše, co se za rok naučila. "Jsme v přehlídce, která má dohromady 6 mil. A celou dobu tančíme s doprovodem jazzové kapely. Těšíme se!"

Ujít 10 kilometrů v tanečních botkách a s neustálým úsměvem na rtech - to je už skoro sportovní výkon. Atmosféra karnevalových průvodů je ale tak nabíjející, že tady se na kilometry nehledí.


Karneval už máme za sebou a "holky" to skutečně utančily. Těším se, až je zase někde potkám. Třeba už si tentokrát na sebe taky vezmu své rudé šaty ve stylu 30. let a pokusím se o pokládanou vlnu! Ostatně už dlouho je mi v tomto ohledu velkou inspirací Elegantní Česko. Znáte?  Jejich video o dobových účesech - včetně zmiňované vlny - je tady 




Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Stačí kliknout sem. 



Instagram