Nejkrásnější svátky v roce. Svátky klidu a míru. Vánoce už dávno nejsou, co bývaly... A tak dále. Okolo Vánoc panuje tolik klišé. Jako například to, že tady v USA je to v první řadě byznys. Dalo by se s tím souhlasit, ale co taky v této zemi byznys není, že?
Nakonec si přece všichni tyhle svátky můžeme udělat podle sebe. Nemusíme se předhánět v nakupování dárků a v tom, jestli máme vysmýčený dům. Za roky tady jsem zjistila, co rozhodně na americké Vánoce nezažijete. Tedy, abych byla přesnější - co nezažijete o Vánocích na americkém Jihu. Jestli čtete někdo ze severských států, moc se těším na Vaše postřehy!
Sníh, sníh a zase sníh. Minulý týden si New Orleans připomnělo téměř historické výročí. Ve čtvrtek 11. prosince roku 2008 jsme se ráno probudili a venku sněžilo. Vyběhli jsme tehdy do ulic, oblíkli na sebe to nejteplejší oblečení a vydali se fotit zasněžené město! To se opravdu nestává často, a tak fotky z toho roku už mají svou hodnotu. Od té doby po sněhu ani památka. Takže koulování se, procházka v tom křupavém právě napadaném sněhu, sáňkování či běžkování, to je pro nás něco naprosto nemožného.
Uklízení a umývání oken, takzvaný vánoční úklid. Taky máte maminku, která vždy lpěla na umytých oknech před Vánoci, i když bylo venku třeba mínus 5? U nás to vždy vypadalo tak, že se ještě večer před Štědrým dnem pral koberec, aby zkrátka na Vánoce vše vonělo a třpytilo se čistotou. Tady po něčem podobném ani památka. Samozřejmě, že Američané normálně během roku uklízejí (více či méně), ale taková věc jako je umývání oken, ta je poměrně neznámá. Okna se umývají ve výškových budovách tak jednou ročně, okna v naší škole podle mě neviděly utěrku už mnoho let a z malého průzkumu u svých amerických kamarádek - umývání oken není potřeba. Stačí občas vyprat závěsy :) Výhodou je, že mají před Vánoci klid.
Dvacet druhů cukroví na jednom talířku. V pečení cukroví jsme my Češi opravdu výjimeční. Tolik druhů malinkých, nádherně zdobených a ještě k tomu chutných cukrovíček, to nám může svět závidět. Nenechte se mýlit, i Američané mají své "vánoční cukroví", od toho našeho se ale liší dost výrazně. Většinou jsou to kulaté tzv. "sugar cookies", které pak děti zdobí všemožnými barevnými polevami. Chutnají "sladce". Nemají žádnou výraznou chuť, kterou bych dokázala popsat, tak jako to dokážu u lineckého, vanilkových rohlíčků nebo rumových kuliček. Výhodou toho je, že kdykoliv přinesu do amerického prostředí výběr toho našeho, můžou se uchválit a z toho mám samozřejmě velkou radost.
Pohádky. Můžou tady mít Hollywood, můžou tady mít Sám doma, Disney World se světýlkama a ohňostrojem, Frosty the Snowman anebo Grinche, můžou tady mít miliony romantických filmů na stanici Hallmark, ale takového Anděla Páně nebo Tři oříšky pro Popelku, ty tu nemají. Je mi jasné, že je to jen mé osobní přání a taky frustrace z toho, že mé děti zkrátka ty naše "nudné" pohádky nebaví. Já to ale nevzdávám a alespoň Popelka běží v naší televizi každý rok. Youtube je pro nás Čechy v zahraničí naštěstí velkou pomocí. Protože jak jinak můžete péct a zdobit tuny cukroví, než při sledování českých klasik?
Ladovské vesnice a pohádkové hory za rohem. Jasně, můžete bydlet v Coloradu a koukat na vysoké bílé kopce, můžete bydlet v malém městečku v Upstate New York a budete si připadat jako ve vánočním ráji, ale pak jsme tady my, kteří žijeme na takovém místě, že chcete-li navštívit hory, musíte si to naplánovat měsíce předem, nakoupit letenky, anebo odřídit minimálně takových 10 hodin. Žádné rozhodnutí na poslední chvíli, co kdybychom si zajeli na vánoční pochod v horách, co kdybychom si zajeli mezi svátky na otočku zalyžovat... A vám, kteří si můžete v USA takové výlety bez obav zařídit, tak vám upřímně závidím.
Kapr ve vaně. Anebo kapr vůbec. Kapr se v USA vyskytuje jen vzácně. Kamarádka Bára si jej tady v Louisianě jednou sehnala na nějaké malé farmě mimo město. Od jiných známých vím, že se občas dají kapři složitě objednat. My v New Orleansu máme tradiční rybu "catfish" (sumec), a tak v naší rodině smažíme sumce. Kapr ve vaně je ovšem další level, který běžný Američan nemůže pochopit. Mít několik dní rybu ve vaně, chovat se k ní jako k domácímu mazlíčku a pak ji nelítostně zapíchnout?? Velké NE.
A co vám naopak americké Vánoce nabídnou?
A přece to vše mám ráda.
Žijete i vy v zahraničí? Co se vám tam nejvíce zalíbilo a jaké máte nové tradice? Těším se, že se dozvím něco nového.
Já nedávno narazila na pár zajímavých blogů a jejich vánoční zážitky. Jaké je to ve Švýcarsku? Podívejte se na blog "Naše švýcarské zážitky" a nový text tady.
O svátcích v Itálii zase píše Michaela z blogu "Itálie v Brně" na svém Facebooku tady.
A co třeba daleká Malajsie? Slaví se křesťanské svátky v převážně muslimské zemi? A jak? Ve facebookovém příspěvku tady prozrazuje Ostrovanka Pavlína.
No a Vánoce v Dubaji přibližuje blog "My funtastic life" v tomto textu.
Tak si Vánoce v klidu užijte, ať jste kdekoliv!
Nakonec si přece všichni tyhle svátky můžeme udělat podle sebe. Nemusíme se předhánět v nakupování dárků a v tom, jestli máme vysmýčený dům. Za roky tady jsem zjistila, co rozhodně na americké Vánoce nezažijete. Tedy, abych byla přesnější - co nezažijete o Vánocích na americkém Jihu. Jestli čtete někdo ze severských států, moc se těším na Vaše postřehy!
Sníh, sníh a zase sníh. Minulý týden si New Orleans připomnělo téměř historické výročí. Ve čtvrtek 11. prosince roku 2008 jsme se ráno probudili a venku sněžilo. Vyběhli jsme tehdy do ulic, oblíkli na sebe to nejteplejší oblečení a vydali se fotit zasněžené město! To se opravdu nestává často, a tak fotky z toho roku už mají svou hodnotu. Od té doby po sněhu ani památka. Takže koulování se, procházka v tom křupavém právě napadaném sněhu, sáňkování či běžkování, to je pro nás něco naprosto nemožného.
Uklízení a umývání oken, takzvaný vánoční úklid. Taky máte maminku, která vždy lpěla na umytých oknech před Vánoci, i když bylo venku třeba mínus 5? U nás to vždy vypadalo tak, že se ještě večer před Štědrým dnem pral koberec, aby zkrátka na Vánoce vše vonělo a třpytilo se čistotou. Tady po něčem podobném ani památka. Samozřejmě, že Američané normálně během roku uklízejí (více či méně), ale taková věc jako je umývání oken, ta je poměrně neznámá. Okna se umývají ve výškových budovách tak jednou ročně, okna v naší škole podle mě neviděly utěrku už mnoho let a z malého průzkumu u svých amerických kamarádek - umývání oken není potřeba. Stačí občas vyprat závěsy :) Výhodou je, že mají před Vánoci klid.
Dvacet druhů cukroví na jednom talířku. V pečení cukroví jsme my Češi opravdu výjimeční. Tolik druhů malinkých, nádherně zdobených a ještě k tomu chutných cukrovíček, to nám může svět závidět. Nenechte se mýlit, i Američané mají své "vánoční cukroví", od toho našeho se ale liší dost výrazně. Většinou jsou to kulaté tzv. "sugar cookies", které pak děti zdobí všemožnými barevnými polevami. Chutnají "sladce". Nemají žádnou výraznou chuť, kterou bych dokázala popsat, tak jako to dokážu u lineckého, vanilkových rohlíčků nebo rumových kuliček. Výhodou toho je, že kdykoliv přinesu do amerického prostředí výběr toho našeho, můžou se uchválit a z toho mám samozřejmě velkou radost.
Pohádky. Můžou tady mít Hollywood, můžou tady mít Sám doma, Disney World se světýlkama a ohňostrojem, Frosty the Snowman anebo Grinche, můžou tady mít miliony romantických filmů na stanici Hallmark, ale takového Anděla Páně nebo Tři oříšky pro Popelku, ty tu nemají. Je mi jasné, že je to jen mé osobní přání a taky frustrace z toho, že mé děti zkrátka ty naše "nudné" pohádky nebaví. Já to ale nevzdávám a alespoň Popelka běží v naší televizi každý rok. Youtube je pro nás Čechy v zahraničí naštěstí velkou pomocí. Protože jak jinak můžete péct a zdobit tuny cukroví, než při sledování českých klasik?
Ladovské vesnice a pohádkové hory za rohem. Jasně, můžete bydlet v Coloradu a koukat na vysoké bílé kopce, můžete bydlet v malém městečku v Upstate New York a budete si připadat jako ve vánočním ráji, ale pak jsme tady my, kteří žijeme na takovém místě, že chcete-li navštívit hory, musíte si to naplánovat měsíce předem, nakoupit letenky, anebo odřídit minimálně takových 10 hodin. Žádné rozhodnutí na poslední chvíli, co kdybychom si zajeli na vánoční pochod v horách, co kdybychom si zajeli mezi svátky na otočku zalyžovat... A vám, kteří si můžete v USA takové výlety bez obav zařídit, tak vám upřímně závidím.
Kapr ve vaně. Anebo kapr vůbec. Kapr se v USA vyskytuje jen vzácně. Kamarádka Bára si jej tady v Louisianě jednou sehnala na nějaké malé farmě mimo město. Od jiných známých vím, že se občas dají kapři složitě objednat. My v New Orleansu máme tradiční rybu "catfish" (sumec), a tak v naší rodině smažíme sumce. Kapr ve vaně je ovšem další level, který běžný Američan nemůže pochopit. Mít několik dní rybu ve vaně, chovat se k ní jako k domácímu mazlíčku a pak ji nelítostně zapíchnout?? Velké NE.
A co vám naopak americké Vánoce nabídnou?
Takže: Santu na každém rohu, nádherně nasvícené parky a hotelová lobby, bezchybné swingové koledy, stromky už od konce listopadu, broadwayské muzikály s vánoční tématikou, ugly Christmas sweathers (hnusné vánoční svetry), pyžamové vánoční párty, pepermintovo-čokoládové kafe, školní besídky, které jsou na úrovni českých divadelních produkcí malých měst, nastylované vánoční přání, louskáčky, vánoční ozdoby ve tvaru čehokoliv, kýčovitou a přeplácanou výzdobu v každém druhém domě a další a další...
A přece to vše mám ráda.
Žijete i vy v zahraničí? Co se vám tam nejvíce zalíbilo a jaké máte nové tradice? Těším se, že se dozvím něco nového.
Já nedávno narazila na pár zajímavých blogů a jejich vánoční zážitky. Jaké je to ve Švýcarsku? Podívejte se na blog "Naše švýcarské zážitky" a nový text tady.
O svátcích v Itálii zase píše Michaela z blogu "Itálie v Brně" na svém Facebooku tady.
A co třeba daleká Malajsie? Slaví se křesťanské svátky v převážně muslimské zemi? A jak? Ve facebookovém příspěvku tady prozrazuje Ostrovanka Pavlína.
No a Vánoce v Dubaji přibližuje blog "My funtastic life" v tomto textu.
Tak si Vánoce v klidu užijte, ať jste kdekoliv!
----------
Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Stačí kliknout sem.
Doma v Nola je taky na Instagramu. TADY.
Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Stačí kliknout sem.
Doma v Nola je taky na Instagramu. TADY.
Zrovna ten kapr je takový český (trošku) bizár. V Itálii vůbec nechápou, proč jíme takovou ošklivou rybu se zálibou rochnit se v bahýnku našich rybníků. Upřímně - to maso není nic moc, ale jde přece o ty hezké české tradice, že? :-) Zdraví tě Míša z Itálie v Brně
OdpovědětVymazatNo to muj manzel Turek, ktery je zvykly na uzasne ryby ze Stredozemniho more, taky nechape. Ze slusnosti kapra sni, ale nechape :)
OdpovědětVymazat