středa 2. prosince 2020

Cesta z města do Mississippi

Kempování je aktivita, po které jsem vždycky tak nějak podvědomě prahla. Jenže, když se narodíte na vesnici, je jen malá pravděpodobnost, že vaši rodiče tuto zálibu sdílí a předají vám ji. Na vesnici totiž máte přírodu tak nějak kolem sebe naprosto přirozeně. Chcete si lehnout pod strom, otevřete dveře na zahradu a je to přímo před vámi. A taky mám pocit, že naše rodina prostě neuměla jen tak lenošit a vydat se na pár dní do přírody. Když máte dům, zahradu a čerstvě začínáte na začátku 90. let podnikat, máte asi jiné starosti...




 

Když jsem poprvé na gymplu narazila na naši partu, která začala tyhle víkendové tripy podnikat, jakoby se přede mnou otevřel nový svět. Vyjet do divoké přírody kousek za Opavu, uchýlit se do chatky bez tekoucí vody a elektřiny, večery trávit zpíváním a kecáním o všem a o ničem, to bylo něco úplně nového.  

 

Můj první přechod Beskyd někdy na střední byl jedním z největších zážitků v životě. No a na vysoké pak přechody s novou partou v Rumunsku, to byla "dovolená", na kterou nikdy nezapomenu. Vysoko v horách, jen pod plachtou, okolo ovce, v batohu jen chleba a suchý salám a ta radost po návratu do údolí, kde jsme vykoupili místní obchůdek a nacpali se vyhladovělí vším, co tam tehdy rumunští vesničani měli.



Pak mě ovšem semlel velký svět a kempování vystřídala velká města, Praha, New Orleans, New York a zase New Orleans. Myslím, že jsem kempování tak trochu opustila i kvůli manželovi, který jakožto kluk z tureckého města, zvyklý na život v bytě a městský život tomu kouzlu moc nerozuměl. Ale přišla konečně ta chvíle a my se poprvé po více než 10 letech v Americe vydali do Státního parku. Sice jen do vedlejšího státu Mississippi, protože neradi trávíme hodiny a hodiny v autě a tento Flint Creek byl jen hodinu a půl cesty z domu. Kempování je tady v Louisianě a okolí populární spíš na podzim, asi uhádnete proč. Před vedrem, jaké známe tady, vás neochrání ani vzrostlé stromy. 

 

 

Listopad  a pár dní volna okolo Díkůvzdání se zdal být jako dobrý nápad. A tak jsem naverbovala další 3 rodiny, asi půl dne balila vše potřebné, protože co si budem povídat, úplně nalehko s mými zhýčkanými Američany to taky nešlo.

 

Jako největší zážitek se ukázala být samotná cesta tam. Cesta na sever a vlnitá krajina, na kterou v New Orleansu nejsme zvyklí ani trochu. Když vidíme první cestu, která se zvedá do kopce, vládne v autě naprosté nadšení. Míjíme malé vesnice, které ale tady v USA nemají stejný ráz, jako jsme zvyklí v Evropě. Většinou nemají centrum nebo několik domů pohromadě podél cest s chodníky, tady je to většinou jeden dům, kilometr nic a další dům. Případně menší města, kde je i škola, kostel, obchody. Malá města ani nemají označení názvem, takže nemáte-li navigaci, vlastně nevíte, kde jste a orientovat se můžete maximálně podle fastfoodových restaurací u exitů z dálnice.

 

Z New Orleansu, kde jsme zvyklí na chudinské i přepychové čtvrti, jsme se objevili v zase úplně jiném americkém světě. Ve státě Mississippi moc luxusu nenajdete, je to nejchudší americký stát. Louisiana je na seznamu chudoby hned na druhém místě. Vlastně nevím, proč to sem píšu, nemá to žádnou výpovědní hodnotu v souvislosti s kempováním, jen možná proto, že to bylo cestou tam na první pohled vidět. 

 

 

A jaký náš výlet byl? Chatky skromné, ale dostačující, výhled na vodní hladinu úžasný, izolace od lidí a 3 dny strávené jen s blízkými kamarády. Hodně deště a vody, ale i pár hodin sucha u ohně se "špekáčkami" v podobě polských klobás a taky opékání murshmallows pěkně poamericku. Koukání na fotbalový zápas turecké ligy, zdobení perníkových chaloupek, spousta procházek, chvilka jógy s dětmi poránu, trhání zeleného do vázy a vyrábění náramků z lístků a kytek...

---------- 

Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Doma v Nola je taky na Instagramu.

 



4 komentáře:

  1. Tak jo kempovani muzem taky, hele a vis co je nej? Amikovo prvni kempovani v zivote byl prechod Beskyd :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Protože Beskydy jsou prostě nejkrásnější hory, to víme, ne...

    OdpovědětSmazat
  3. musela jsem se zasmat nad tvym komentarem - nase deti vriskaly vzrusenim, kdyz jsme po letech zivota v placatym Houstonu jeli "nekam dal" na vylet a jeli jsme dolu z kopce. Neco jako zazrak, jakoby byly poprve na horsky draze, uaaaa, rvaly jak o zivot! Btw. pamatuju si jedno z prvnich kempovani se starsi dcerou, bylo to u vas na severni strane jezera - Fontainebleau State Park (v zime samozrejme :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je perfektni, jak to ty deti vnimaji stejne :))) Doufam, ze se dari dobre!

      Smazat

Instagram