čtvrtek 29. dubna 2021

Jazz Festing kdekoliv na světě

Když jsem před třemi lety zakládala tento blog, chtěla jsem psát výhradně o New Orleans. O hudbě, o jídle, o všech těch nádherných a zajímavých lidech, které tu každý den potkávám. 

Nakonec se občas přidá téma jen tak ze života a poslední dobou jste si asi všimli, že to tady dost obsazují příběhy zajímavých Čechů a Češek ve světě. Když já si s nimi tak ráda povídám a na to psaní už pak není tolik času. 

 

 

Ale! New Orleans je neuvěřitelně barevné město a pokud máte pocit, že už jste to ode mě někdy slyšeli, tak se nemýlíte. Barevné je to adjektivum, které k popsání New Orleansu používám nejčastěji a nejraději.

 

Když vloni udeřil koronavir, celý svět posmutněl a i ty barvy u nás jakoby trochu vybledly. Jazz zmizel, všechno ztichlo a už druhý rok letos nebude ani Jazz Fest. A já si po několika měsících toho všeho ticha a deprese a splínů a paniky uvědomila, že festivaly jsou jedním z hlavních důvodů, proč člověk život v New Orleansu tolik miluje. Ono jinak tady totiž není zas tolik o co stát. Vysoká kriminalita, dost špatné školství, daleko od Evropy a od New Yorku, příroda prazvláštní, do bažin se zas tak nehrnete, obzvlášť máte-li malé děti. Představa, že na vás vybafne aligátor nebo jedovatý had, není vůbec příjemná. Anebo ta, že vám dítě nedopatřením klopýtne a svalí se z úzké dřevěné stezky právě do kalné bažinaté vody... 

 

No jen si to představte. 

 

A tak ta nejpříjemnější činnost ve volném čase je obrážení festivalů všeho druhu. Jen si vyberte, záminka se vždy najde. Je tu festival koblihový, rajčatový, jahodový, festival Louise Armstronga, sendvičový, je tu karneval a je tu Jazz Fest. Když jsem kdysi točila na festivalu karnevalových koláčů - King Caků - organizátorka se zmínila, že byl velký problém najít volný víkend, kdy se ve městě oficiálně nic neděje. Je plno, slaví se pořád. No a jakýkoliv festival zmiňuju, vždy je středobodem všeho živá hudba. Tančí se, popíjí pivo, limonády nebo ledové čaje a samozřejmě se u toho prochází desítkami stánků s jídlem a všemi těmi jižanskými dobrotami. No a už druhý rok jsme bez festivalů. Co na to říct, strašně ta atmosféra ve městě chybí. Když organizátoři oznámili, že se vše posouvá na podzim, ubytovací kapacity na říjen hned hlásily plno. Jazz Fest po dvouleté pauze si nikdo nenechá ujít.

 

Vy už jste si možná na Facebooku všimli, že se ale i přes všechny překážky neworleánští nevzdávají a svůj festival si užijí i tak. Rádio WWOZ pořádá stejně jako vloni takzvaný Jazz Festing in Place. Tedy každý den, kdy by se normálně festival konal v tom samém čase - tedy od 11 dopo do 7 večera místního času - vysílá záznamy koncertů z předchozích ročníků. Program na tento víkend je bohatý a snad ještě lepší než o minulém víkendu (Jazz Fest vždy běží 2 víkendy za sebou na přelomu dubna a května). Jen namátkou na tento víkend třeba Ellis Marsalis z roku 2018, kde jsem byla osobně a byl neopakovatelný jako vždy, Duke Ellington v záznamu z roku 1970 nebo soulová legenda Irma Thomas z roku 2007.




Umíchejte si koktejl podle mého doporučení nebo si nalijte kafe, nalaďte rádio a zaposlouchejte se. My si tedy nějakým virem náladu zkazit nenecháme a i druhý jazzfestový víkend si naplno užijem.

 

 

_________

Pokud vás čtení o Americe a New Orleansu baví, můžete dát like a follow na mém Facebooku Doma v Nola. Doma v Nola je taky na Instagramu.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Instagram